Ještě nejste členem me+?
Ted Vosk, který byl jako teenager téměř čtyři roky bez domova, se u něj rozvinula ulcerózní kolitida, když žil na ulici.
Nakonec se probojoval z ulice na Eastern Michigan University, kde byl jmenován Goldwaterovým stipendistou a absolvoval s vyznamenáním v teoretické fyzice a matematice. Jeho ulcerózní kolitida se však stala život ohrožující a pouhé dny po promoci mu bylo odstraněno tlusté střevo, takže mu zůstala dočasná kolostomie. Měsíce, které žil se stomií, byly traumatické, plné bolestivého rozpadu kůže a opakovaných úniků. Obrat nastal na podzim téhož roku, kdy nastoupil na postgraduální studium na Cornellově univerzitě.
Během studia na Cornellu se Ted rozhodl pro nový směr. Motivován vzpomínkami na to, jak byl teenagerem bez domova, chtěl pomáhat ostatním, na které společnost rezignovala. Šel na právnickou fakultu Harvardu a stal se zastáncem občanů obviněných proti státní moci. Jako právník si získal mezinárodní reputaci jako křižák, který bojoval za to, aby se zabránilo zneužívání vědy k neoprávněnému zbavování občanů svobody.
Během této doby se u Teda rozvinula Crohnova choroba tak bolestivá a vysilující, že se v noci často schoulil do klubíčka ve fetální poloze a plakal. Jak nemoc postupovala, zjizvená tkáň zastavila průchod potravy jeho trávicím systémem a on nebyl schopen jíst. Jedinou možností, jak mu zachránit život, byla operace.
"Raději bych zemřela, než abych měla stomii znovu," řekl Ted. "Pouze moje žena Kris mi dala odvahu udělat to, co bylo třeba udělat."
}
V květnu 2012 šel Ted na operaci a vyšel z ní s ileostomií. Operace byla fyzicky i psychicky vysilující. "Každou noc jsem chodil spát s pocitem beznaděje a strachu," řekl. "Ale měl jsem na výběr. Mohla jsem žít zbytek života, jako by to byl trest odnětí svobody, nebo jsem mohla být vděčná, že mi stomie zachránila život. Rozhodl jsem se využít druhou šanci, kterou jsem dostal."
Slabý a nejistý začal tím, že šel 50 metrů po chodníku před svým domem. Každý den šel o kousek dál a krok za krokem budoval sílu a sebevědomí. A fungovalo to. Šest měsíců po operaci Ted uběhl dva půlmaratony o víkendech po sobě pro Americkou nadaci pro Crohnovu chorobu a kolitidu. Vrátil se také do soudní síně a pokračoval ve své praxi soudního a odvolacího advokáta.
Od té doby Ted dosáhl úžasných věcí. Byl publikován v recenzovaném časopise o forenzních vědách. Vydala mu jeho první vědecká učebnice. Cestoval do Francie, Nizozemska a Velké Británie, aby přednesl prezentace o používání vědeckých důkazů v soudní síni. A v roce 2015 se zúčastnil svého prvního triatlonu, Ironmana 70.3 ve Victorii. Na své cestě založil Ostomy United, triatlonový tým složený z lidí se stomií a jejich podporovatelů, aby pomohl inspirovat a posílit ostatní stomiky.
"Bez stomie bych tyto věci nikdy nedělal," říká. "Byl bych mrtvý. Je v pořádku se bát; Bez strachu není odvahy. Musíte však určit směr svého života. Události vás mohou srazit dolů, ale neúspěch není výsledkem toho, že jste byli sraženi k zemi; Je to důsledek toho, že jsem se nevrátil zpět. Tajemstvím překonávání překážek, života podle našich představ, je NIKDY SE NEVZDÁVAT!"
A Ted se nevzdal. Letos, 11. září, se ve Wisconsinu zúčastní celého Ironmana. Cíl ... inspirovat ty, kteří žijí se stomií tím, že jim ukážeme, že "NENÍ NIC, CO BYCHOM NEMOHLI UDĚLAT!"
"Události vás mohou srazit dolů, ale neúspěch není výsledkem toho, že jste byli sraženi k zemi; je to důsledek toho, že jsem se nepostavil zpět."
}
;
představované výrobky